| fischer centrum Zlín |
Základní znalosti o upevňování
|
Vážený partnere, Motem naší společnosti je „přinášet ty nejvyšší výhody pro co nejlepší řešení problémů a pomáhat našim partnerům úspěšně obstát v konkurenčním prostředí.“ A nejde jen o prázdná slova na papíře. Množství faktů dokazuje, že své závazky při řešení Vašich problémů bereme velmi vážně: - 1300 vynálezů na poli upevňovací techniky - více evropských schválení než kterýkoli jiný výrobce - vlastní výroba v oblasti jak chemických, tak i ocelových a plastových upevňovacích prvků - snadno použitelná řešení pro každý problém při upevňování - skutečná přidaná hodnota díky širokému okruhu nabízených služeb (konzultace na staveništi a po telefonu, výpočtový software pro stanovení rozměrů, technický manuál, Akademie fischer) Tímto způsobem bychom Vám rádi pomáhali ve Vaší práci, ať jste profesionálové nebo domácí kutilové, a přinášeli Vám ty nejvyšší výhody ve smyslu našeho mota. |
Použité zkratky v tabulkách |
|||||
Mz |
plná cihla |
HLz |
děrovaná cihla |
PB |
pórobeton |
V2 |
lehčený beton |
PBB |
vrták do pórobetonu |
KS |
vápenopísková cihla |
Hbl |
dutinová tvárnice |
PP |
pórobeton |
Bn |
beton |
| Obecně lze rozlišovat tyto skupiny zdiva: | |
 1. Plná vápenopísková cihla 2. Plná cihla |
Plné cihly s hutnou strukturou představují stavební materiál, který je velmi odolný proti zatížení tlakem, (P10 až 30 MPa). Jsou velmi vhodné pro kotevní upevňovací prvky. |
 1. Vodorovně děrované cihly a svisle děrované cihly se často nazývají mřížované nebo voštinové cihly 2. Vápenopískové děr. cihly, vápenopískové duté tvárnice |
Děrované stavební materiály s kompaktní strukturou (děrované a duté cihly) Většinou jde o cihly vyráběné z materiálů se stejnou pevností v tlaku jako plné cihly, ve kterých jsou dutiny (P15 MPa). Má-li být na tyto stavební materiály aplikováno vyšší zatížení, měly by být použity speciální upevňovací prvky, např. ty, které díry a dutiny přemostí nebo vyplní. |
 1. Plná cihla z lehčeného betonu, plná cihla z bentonitu, např. „Liapor”, „Gisoton” 2. Pórobeton, např. „Ytong”, „Hebel” |
Děrované cihly s porézní strukturou mají obvykle velký počet pórů a nízkou pevnost v tlaku (P8 až15 MPa). Pro optimální upevnění by tedy měly být použity speciální upevňovací prvky, např. upevňovací prvky s dlouhou rozpěrnou zónou nebo upevňovací prvky, které se rozevřou v materiálu. |
 Duté tvárnice z lehkého betonu, např. z pemzy nebo bentonitu |
Děrované cihly s porézní strukturou (lehké děrované cihly) na bázi pórobetonu mají mnoho dutin a pórů, a tím také obvykle nízkou pevnost v tlaku (G2 a 3 MPa). V takovém případě je nutné věnovat výběru a instalaci správného upevňovacího prvku zvláštní pozornost. Vhodné jsou upevňovací prvky s dlouhou rozpěrnou zónou nebo injektážní kotvy, které vytvoří tvarový spoj – zejména u lehkých betonových dutých tvárnic, které lze vyplnit polystyrénem. |
 Deskové stavební materiály |
Deskové stavební materiály jsou tenkostěnné stavební materiály, často pouze s nízkou pevností (do 2MPa) – např. sádrokarton jako „Rigips”, „Knauf”, „LaGyp”, „Norgips”; sádrovláknité desky jako „Fermacell” nebo „Rigicell” nebo dřevotřískové desky, desky z tvrdých vláken, překližka atd. Pro optimální upevnění je nutno zvolit speciální upevňovací prvky. Tyto hmoždinky jsou buď plastové nebo kovové, která působí na opačné straně desky. Hmoždinky vytvoří tvarový spoj na opačné straně desky. |
Vrtání |
| Stavební materiály též rozhodují o tom, jaký způsob vrtání zvolit. K dispozici jsou čtyři metody: | |
| Rotační vrtání: bez příklepu pro děrované cihly a konstrukční materiály o nízké pevnosti, aby se žebra v děrovaných cihlách nerozbila. Příklepové vrtání mechanické: rotace a velké množství lehkých příklepů, pro plné stavební mat. s hutnou strukturou (cihly). Pneumatické příklepové vrtání: rotace a malý počet příklepů o velké síle (vysoká rázová energie) pomocí elektropneumatického kladiva, je shodné pro plné stavební materiály s hutnou strukturou, jako je - beton, kámen. Diamantové nebo jádrové vrtání: vrtání pomocí diamantové korunky, používá se hlavně pro díry o větším průměru nebo do betonu s ocelovou výstuží. |
 |
| Jedna rada navíc pro vrtání bez příklepu: Vidiové vrtáky vrtají rychleji, jsou-li ostře nabroušeny, podobně jako vrtáky na ocel. Pro vrtání zdiva existují speciální vrtáky. | Standardní vidiový vrták |
Ostře nabroušený vidiový vrták (pro vrtání křehkých stavebních materiálů) |
Montáž |
| Obecně je nutné zvažovat během montáže následující kritéria: |
| Okrajové a osové vzdálenosti, stejně jako tloušťka a šířka podkladové stavební součásti musí být řádně dodrženy, má-li upevňovací prvek udržet požadovanou zátěž. Jinak se mohou objevit ve stavebním materiálu trhliny. Obecně se pro plastové hmoždinky obvykle požadují vzdálenost od okraje 2 x hv (hv = kotevní hloubka) a osová vzdálenost 4 x hv . Běží-li směr napětí hmoždinky podél hrany stavební součásti, lze vzdálenost od okraje snížit na hodnotu 1 x hv. |
| Díra musí být – pouze s několika výjimkami – větší než je kotevní hloubka: to proto, že funkční bezpečnost je zajištěna pouze má-li šroub dostatek prostoru vyčnívat za špičku plastové hmoždinky. Příslušné hloubky díry pro veškerý sortiment jsou uvedeny v tabulkách na následujících stránkách. |
| Vyčištění díry po vyvrtání buď vyfouknutím nebo vysátím je nezbytně nutné. Díra, která není dokonale vyčištěna, snižuje kvalitu kotevního spoje. Prach z vrtání má negativní vliv na správnou přilnavost upevňovacího prvku v díře. |
Montážní metody |
| Rozlišujeme tři různé metody: | |
 Hmoždinka do pórobetonu GB |
1. Montáž předsazená: v tomto případě je upevňovací prvek obvykle v jedné rovině s konstrukčním povrchem. Postup při instalaci: - Přeneste šablonu děr montovaného objektu na kotevní základ, - Vyvrtejte, vyčistěte díru, vložte upevňovací prvek a přišroubujte montovaný objekt |
 Kotva pro těžké zátěže FH |
2. Montáž průvlečná je doporučena zejména pro zjednodušení a snížení pracnosti u standardních profesionálních montáží nebo pro objekty, které se montují se dvěma nebo více upevňovacími body: - Otvory v montovaném objektu lze použít jako vrtací šablonu, protože jejich průměry jsou alespoň tak velké jako průměry díry v kotevním základu. - Kromě zjednodušení montáže se dosahuje dobrého přizpůsobení upevňovacích otvorů - Upevňovací prvek se vloží do díry přes montovaný prvek a pak dojde k upevnění. - U rámových hmoždinek s použitím podložky se hmoždinka vloží přes podložku až po okraj. |
 Svorníková kotva FBN |
3. Montáž distanční se používá pro upevnění konstrukcí, které se montují v určité vzdálenosti od kotevního základu. K tomu se obvykle používají kovové kotvy s vnějšími metrickými závity, které drží šrouby nebo závitové tyče pomocí pojistných matic. |
 |
Užitná délka a kotevní hloubka: kromě typu montáže je nutno během ní dodržet užitečnou délku kotvy a kotevní hloubku. Užitná délka da hmoždinky, kotvy a šroubu by měla odpovídat tloušťce montovaného dílu. U kotev s vnitřním závitem to lze měnit volbou délky šroubu. U průvlečné montáže a svorníkových kotev je však maximální užitná délka určena nabídkou upevňovacích prvků. Díky svým dvěma různým certifikovaným kotevním hloubkám nabízí svorníkové kotvy (např. FBN) širokou paletu užitných délek. Je-li kotevní základ pokrytý omítkou nebo izolačním materiálem, je nutné vybírat upevňovací prvky s takovou užitečnou délkou, která odpovídá tloušťce omítky plus tloušťce montovaného dílu. Kotevní hloubka hv odpovídá u plastových a ocelových upevňovacích prvků vzdálenosti mezi horním okrajem kotevního základu a dolním okrajem rozpěrné části, u lepených kotev dolnímu okraji svorníku.) |
Zatížení |
| Nejen konstrukční materiál a typ montáže jsou důležité pro výběr upevňovacího prvku, ale také zatížení, jakému je vystaven: jak velké je zatížení? V jakém směru působí? A kde je aplikována? Síly jsou tedy určeny: velikostí, směrem a místem působení . Zatížení jsou uváděna v kN (kilonewton – 1 kN . 100 kg), ohybové momenty v Nm (Newtonmetr). |
| Tahové zatížení | Střihové zatížení | Kombinované zatížení a ohybový moment |
 |
 |
 |
| Tlakové zatížení | Kombinované zatížení | Střihové zatížení a ohybový moment |
 |
 |
 |
| N = tah - tlak, R = výsledná, V = střih, Mb = ohybový moment | ||
| Pro výběr správného upevňovacího prvku mají význam zejména následující zatížení: |
| Mezní zatížení při porušení, tj. zatížení, které vede buď k porušení kotevního základu nebo k přetržení nebo vytržení upevňovacího prvku. |
| Mezní tahové zatížení při porušení (5% kvantil) Nu a Mezní střihové zatížení při porušení (5% kvantil) Vu označují ta zatížení, která jsou dosahována nebo překračována v 95% všech případů selhání. To znamená, že kotva při tomto zatížení selže pouze v 5% případů. |
| Výpočtové tahové zatížení NRd a Výpočtové střihové zatížení VRd jsou užitná zatížení, která již obsahují příslušný koeficient bezpečnosti – podle schvalovacích rozhodnutí DIBt [Institut stavební techniky v Berlíně] a ETA (Evropské technické schválení). Ta platí pouze, jsou-li dodrženy podmínky uvedené v certifikaci. |
| Garantované tahové zatížení Nrec a Garantové střihové zatížení Vrec nebo-li maximální užitná zatížení již zahrnují odpovídající koeficient bezpečnosti. |
| Výpočet garantovaného zatížení z mezních zatížení při porušení (5% kvantil) se provede tak, že se příslušné zatížení vydělí koeficientem bezpečnosti: Garantované zatížení = mezní zatížení při porušení (5% kvantil) (F) koeficient bezpečnosti (y) |
| Koeficient bezpečnosti pro garantovaná zatížení Ve srovnání s průměrnou mezní silou při porušení: – ocelové a chemické kotvy y>= 4 – plastové hmoždinky y>= 7 Výpočtový koeficient bezpečnosti Pro výpočtová zatížení: – ocelové a chemické kotvy >= 3 – plastové hmoždinky >= 5 Příklad ocelové kotvy s mezním zatížením při porušení 40 kN (5% kvantil): F = 40 kN/4 = 10 kN Tyto koeficienty bezpečnosti představují běžné garance a použijí se pro upevňovací prvky pouze pokud v tabulkách tohoto katalogu nebude jinak. U certifikovaných upevňovacích prvků lze koeficient bezpečnosti snížit na y = 2,25 použitím mnoha zkušebních sérií: to znamená, že použití lze pomocí certifikovaných upevňovacích prvků optimalizovat. |
Způsoby kotvení |
| K bezpečnému přenášení popsaných zatížení do kotevního podkladu lze využívat různé způsoby kotvení. | ||
| Třecí spoj, při kterém je rozpěrná část upevňovacího prvku tlačena proti stěně díry a vzniká tak tření. |  kotva FH |
 hmoždinka SX |
| Tvarový spoj, kdy je geometrie upevňovacího prvku přizpůsobena tvaru kotevního podkladu a nebo vyvrtané díře. |  zarážecí kotva Zykon FZA-D |
 univerzální hmoždinka UX |
| Spojivý spoj, kdy pojí upevňovací prvek s kotevním podkladem chemická malta. |  chemická kotva R |
|
Druhy porušení |
| Při nadměrném namáhání, nesprávné montáži nebo u kotevního podkladu s nedostatečnou únosností může dojít k následujícím selháním: | |
| Vytržení kotvy nebo hmoždinky - při příliš velkém tahovém zatížení “N” nebo střihovém zatížení “V” - nízké pevnosti kotevního podkladu |
 |
| Prasknutí stavebního dílu - příliš malým rozměrem kotevního podkladu - nedodržení specifikovaných okrajových a osových vzdáleností - příliš velkému rozpěrnému tlaku |
 |
| Vytržení kotvy nebo hmoždinky - díky selhání třecího nebo tvarového spojení z důvodů příliš vysokého zatížení nebo nesprávné montáže |
 |
| Přetržení oceli - kvůli příliš nízké pevnosti oceli upevňovacího prvku |
 |
Trhliny v betonu při zatížení tahem |
| Trhliny se v betonu mohou objevit kdekoli a kdykoli. Při jeho tahovém namáhání vlastní hmotností,
provozním zatížením nebo zatížením větrem, smršťováním a dotvarováním betonu nebo vnějšími
vlivy jako jsou zemětřesení nebo otřesy, které mají za následek tlaky a deformace a tím se vytváří
trhliny. Příklad: na mostě tlakové zatížení způsobuje ohýbání, kdy v horní průřezové ploše vzniká tlačená oblast, zatímco v dolním průřezu tahové zatížení vede k rozpínání a tedy k vytvoření tažené oblasti. Beton však není schopen reagovat a absorbovat velké tahové zatížení. Na druhé straně ocelové výztuže toho schopny jsou. Zatímco ve shodě s tím se výztuže natahují bez poškození, beton praská a vytvářejí se nespočetné trhliny, pouhým okem těžko viditelné (přípustná šířka až 0,4 mm). Toto se nazývá tažená oblast betonu. Proto hovoříme o tahové oblasti s trhlinami. |
 |
Ocelové kotvy pro beton zatížený tahem |
| Při kotvení v taženém betonu se vždy předpokládá možnost vzniku trhlin, které ovlivňují únosnost kotev
a hmoždinek. Z bezpečnostních důvodů se projektantům a řemeslníkům v zásadě doporučuje
používat upevňovací prvky vhodné pro tuto oblast. Kotvy a hmoždinky s tzv. certifikací CC od DIBt
a nebo se schválením podle ETAG 001 pro tažený beton (viz Část 5) prokázaly svoji funkčnost
v betonu s trhlinkami a mohou být takto používány bez omezení v tažených i tlačených oblastech
betonu. Speciální upevňovací prvky vhodné pro trhliny jsou tyto: Upevňovací prvky působící tvarovým spojem jako kotvy ZYKON, mají kónickou část, která se optimálně rozepře a drží i při pokračující tvorbě trhlin nebo při rázovém namáhání. Upevňovací prvky tvořící třecí spoj jako např. svorníkové (FH, FAZ II) nebo chemické kotvy (FHB II) se automaticky přizpůsobí vyvrtané díře zvětšené tvorbou trhlin tak, že jejich kužel je tažen hlouběji do rozpěrné části, čímž se zvětšuje rozpěrný průměr. Tyto upevňovací prvky jsou vhodné též pro rázové zatížení. Zvláštním případem je první certifikovaná plastová hmoždinka SXS pro tažený beton. |
 |
2. Požární odolnost kotev a hmoždinek |
Kotvy a hmoždinky - malé stavební prvky s vysokým účinkem |
| Kotvy a hmoždinky hrají důležitou roli nejen při každodenním provozu budovy, ať už se jedná
o pevnost, uchování hodnoty nebo bezpečnost, ale i v případě požáru. Stabilita stavebních prvků
je v podstatě zodpovědná za to, aby byl možný únik osob, zůstaly zachovány únikové cesty
a po stanovenou dobu byly ve funkci aktivní protipožární prostředky. Na základě
toho spolupracuje firma již několik let s výzkumnými institucemi a ústavy
na zkoušení materiálu v oblasti „Pasivní ochrana proti ohni“. Intenzivním zabýváním se tímto tématem přispívá k pokrokům v upevňovací technice v extrémních podmínkách. Kromě toho vidíme velký přínos v tom, že konstruktéři a osoby, podílející se na výběru a montáži, využívají naše zkušenosti. Tím, že dnes zvolíte nejlepší řešení pro životně důležitou preventivní požární ochranu, pomůžete omezit škody a zachránit lidské životy. |
 Požár restaurace Aussenalster v Hamburku Budova: Převážně dřevěná, jednopatrová, Postavená na dřevěných pilotech Příčina požáru: Technická závada elektroinstalace, pravděpodobně následkem únavy materiálu Škody na budově: Zničení až na piloty a trámový rošt Výše škody: cca. 0,5 mil. EUR |
Proč budou požáry stále vznikat |
| I za nejpřísnějších protipožárních opatřeních nemůžeme vznik požáru zcela vyloučit,
pokud budou ve stejném čase splněny následující podmínky: - Hořlavá látka - Kyslík, popř. okysličovadla - Dostatečně vysoká teplota nebo zápalný zdroj V každé fázi existence budovy mohou vzniknout požáry. Příklady toho jsou: - Novostavba; svářecí práce a práce s otevřeným plamenem - Užívání a manipulace; s hořlavými látkami, zkraty v poškozeném elektrickém vedení, požár kabelů v přetíženém elektrickém vedení, neodborné zacházení se stroji a domácími spotřebiči - Rekonstrukce a demolice; při práci s bruskami a když kvůli hořícím částečkám nebo odkapávajícímu hořícímu materiálu vzniká ohnisko požáru |
 Zkouška požáru v tunelu na dálnici Brenner Dne 30.8.1997 ve spolupráci s Autostrada Del Brennero S.P.A., institutem pro konstruktivní stavební inženýrství, Santa Automation Instruments a upevňovací systémy |
Prevence stavební a provozní požární ochranou |
| Prvním cílem požární ochrany je zabránit požárům. A pokud k požáru přesto dojde, je druhým cílem minimalizovat následky. K dosažení obou cílů mohou výrazně přispět i upevňovací prvky, jako např. kotvy a hmoždinky. Opatření k preventivní stavební a provozní požární ochraně vyplývají ze stavebních a požárních předpisů. K stavební prevenci z hlediska požární ochrany patří: - Dodržování nařízení a předpisů týkající se požární ochrany (např. poloha a ustavení stavebních zařízení na pozemku, instalace topných a elektrických zařízení a skladování hořlavých nebo výbušných látek) - Používání předepsaných materiálů a materiálů se sníženou hořlavostí - Opatření na zachování stability stavebních dílů během požáru, aby byl možný únik a záchrana osob. To může být zajištěn správným výběrem stavebních dílů s odpovídající požární odolností, která je stanovena použitím budovy v souladu se stavebním řádem. - Vhodné dimenzování stavebních dílů, jako např. stěny, stropy, schodiště, výtahové šachty a provozní instalace - Rozdělení budovy na požární úseky pomocí požárně dělicích konstrukcí, (F90), stěn a příček - Instalace zařízení pro odvod kouře a tepla a zařízení na přívod vzduchu - Zřízení bezpečných požárních únikových cest s odvětráním zakouření - Navržení a údržba příjezdových cest k požárním plochám tak, aby měly požární automobily kdykoliv přístup na místo zásahu a volný prostor pro záchranářské vybavení - Ochrana před bleskem Požárně bezpečnostní zařízení a opatření jsou: - Elektrická požární signalizace (hlásiče kouře, tepla, plamenu, tlačítkové hlásiče) - Detektor plynu - Stabilní hasicí zařízení, jako sprinklerová zařízení, nástěnné hydranty, hadicové systémy, suchovody, hasící přístroje - Pravidla požární ochrany, nouzový plán - Značení hasicích přístrojů a únikových cest - Přizpůsobení interiérového vybavení z hlediska požárního zatížení - Pravidelná kontrola a údržba požárních uzávěrů (dveře, vrata) |
Protipožární opatření ve stavebním zákonu |
| V rámci stavebního práva vytváří stát předpoklady k zajištění bezpečnosti obyvatel a prevenci rizika proti nebezpečí požáru. |
Vzorový stavebně - požární řád |
| Vzorový stavební řád je podkladem pro všechny stavebně právní předpisy i co se týče požární ochrany. |
§ 17 vzorového stavebního řádu říká následující: "Stavební zařízení je nutno uspořádat a zařídit tak, aby se v zájmu odvrácení nebezpečí života a zdraví osob a zvířat předešlo vzniku a rozšíření ohně a v případě požáru byla možná účinná záchrana osob a zvířat.“ Povinné zkoušky jsou stanoveny v normě o požární ochraně DIN 4102. Ta upravuje rozdělení stavebních hmot, st. dílů a speciálních dílů do jednotlivých požárních tříd. |
| Základní požadavky | |||
| veřejná bezpečnost a pořádek, obzvláště život a zdraví nesmí být ohroženy | prevence proti vzniku a rozšíření ohně, úspěšná záchrana osob a zvířat, účinné hasící práce | ||
| Jednotlivé požadavky | |||
| poloha na pozemku a sousední zástavbě boj proti ohni | chování stavebních hmot a dílů při požáru | velikost, poloha a ochrana | poloha a organizace únikových cest požár. úseků |
Používaná právní ustanovení a směrnice |
| Stavební řády jsou doplněny právními ustanoveními a směrnicemi, které určují příslušná doplňující opatření pro používání určitých budov: |
| Shromažďovací místa | Prodejní prostory |
| Školní budovy | Garáže |
| Bydlení a ubytování | Vysokopodlažní budovy |
| Zdravotnická zařízení | Průmyslové stavby |
Protipožární opatření v mezinárodním stavebním právu |
| V celém světě je uznávaná jednotná teplotní časová křivka (ETK, ISO 834). Požární osvědčení a výsledky na něm postavené, mohou být tedy v mnoha případech použity i pro řešení technických problémů při požární ochraně v zemích EU. |
Chování stav. hmot a dílců při požáru a jejich označení |
| DIN 4102, díl 1 a 2, rozlišuje stavební hmoty a konstrukční díly. Stavební hmoty odpovídají určitému materiálu (beton, dřevo, kov,…) a jsou rozděleny podle vznícení. Proto budou mít, bez ohledu na vnější tvar, rozdílné chování při požáru (tab. 1). Stavební díly se mohou skládat z různých stavebních hmot. Jsou posuzovány jako celek a klasifikovány podle jejich požární odolnosti. |
|
||||||||||||||||||
Požární odolnost |
| Požární odolnost udává dobu, po kterou je stavební díl nebo konstrukce schopna odolávat požáru. |
| Příklad: | F30 |
| Vysvětlení: | Stavební díl má při použití normové teplotní křivky požární odolnost 30 minut. Pro F30 se používá pojem ohnivzdorný. Stavební díly od F90 jsou označovány jako odolné proti požáru. |
| Rozdělení do jednotlivých tříd se provádí podle minimální doby odolnosti na: 30, 60, 90, 120 nebo 180 minut. |
Chování při požáru |
| Označení chování stavebních dílů při požáru získáme přidáním požární odolnosti k třídě stavební hmoty dle požární odolnosti (tab. 1). Ohnivzdorný stavební díl z nehořlavých stavebních hmot s třídou F30 je označen jako F 30A. Označení AB znamená kombinaci nehořlavých a hořlavých materiálů. |
Označení a klasifikace hmoždinek a kotev |
| Pro kotvy a hmoždinky se udává pouze třída požární odolnosti, např. F90. Použití hmoždinek a kotev je upraveno v atestu. Ten však neobsahuje žádné údaje o požární odolnosti. Výjimkou jsou atesty pro lehké stropní obklady a podhledy. Mezi ty patří např. hřebíková kotva FNA, ocelová zarážecí kotva Zykon FZEA, ocelová zarážecí kotva EA (viz tab. 2). Pokud jsou v jiných případech potřebné kotvy a hmoždinky, které při požáru nebo zvýšené teplotě zachovávají svou funkci, je v požárním osvědčení objasněno jejich specifické chování při požáru. |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Speciální stavební díly |
| Ostatní stavební díly jako kabelová zařízení, vzduchotechnická potrubí nebo požární uzávěry jsou testovány dle svých tříd podle vlastních předpisů. Tak jako u hmoždinek a kotev se skládá označení třídy z písmena pro testovaný předmět a požární odolnosti v minutách. Tabulka ukazuje opět různé třídy. Montují-li se hmoždinky do takových stavebních dílů nebo se používají k upevnění těchto elementů, musí mít alespoň požadovanou odolnost. Jestliže např. u větracích vedení je požadována třída L90, je možné použít pouze kotvu v třídě F90. |
|
||||||||||||||||||||||
Normy Evropské unie |
| Mezinárodní poznatky o požární ochraně byly shrnuty v normě ČSN EN 13501–1. Tato norma nahrazuje normu o požární ochraně DIN 4102 – díl 1. Známé třídy stavebních hmot se mění dle tabulky. Písmena S a D označují kritéria smoke (rozšíření kouře) a droplets (hořící kapky a částice). Kouř, dráždivý účinek, toxikace, koroze. |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vývoj požáru a teplotní křivka |
| Podle druhu a použití hmoždinek a kotev vyplývají z atestů nebo požárních zkoušek odpovídající hodnoty pro maximální zatížení a požární odolnost. |
Hmoždinky pro závěsné stropy |
| Hřebíková kotva FNA, zarážecí kotva EA a expresní kotva EXA M8-M12 jsou typické upevňovací prostředky pro zavěšené podhledy a srovnatelné redundantní systémy, např. ventilace nebo potrubí. Při jejich použití je zatížení dle ETA omezeno na 0,8 kN na hmoždinku. |
Výsledky zkoušek u kotev pro vysoké zatížení |
| Následující kotvy pro vysoké zátížení od firmy byly zkoušeny dle jejich chování při požáru: kotva pro těžké zátěže FH, svorníková kotva FAZ II, svorník FBN, kotva ZYKON FZA, zarážecí kotva Zykon FZEA, vysokozátěžová kotva FHB II, chemická malta FIS V a expresní kotva EXA. V tabulkách je zobrazena nosnost v závislosti na požární odolnosti, průměru hmoždinky a kvalitě oceli. |
| Obecně platí, že nerez ocel nabízí více bezpečnosti v případě požáru než běžná ocel. Z toho důvodu je možné bez zkoušek převzít klasifikaci pro kotvy a hmoždinky z běžné oceli. Výsledky vykazují poměrně velkou rezervu. Názorně je toto ukázáno ve výsledcích zkoušky v tabulce pro kotvu Zykon FZA M12 pro třídu požární odolnosti F90. |
|
Výsledky zkoušek pro rámové hmoždinky z nylonu s galvanicky pozinkovanými šrouby |
| U rámových hmoždinek je třeba vycházet z toho, že v případě požáru nejprve zkolabuje vnější
fasáda se spodní konstrukcí z hliníku nebo dřeva, před tím, než selže hmoždinka. Požární zkoušky
dle DIN 4102 s atestovanými univerzálními rámovými hmoždinkami FUR 10 byly provedeny
v betonu B25. Kotvy byly zatíženy silou, která se odchylovala 70° od osy hmoždinky. Aby se
zaručilo, že výsledky budou vykazovat určitou rezervu, byla v protikladu s případem v praxi
„fasáda odvětraná“ volná zátěžová konstrukce, tzn. bez zakrytí spodní konstrukcí a přístupem
ohně k fasádě. Podle zatížení vykázaly univerzální rámové hmoždinky FUR 10 v případě fasády následují požární odolnost: - Při 1,6 kN 30 minut - Při 0,8 kN 120 minut Zároveň bylo sledováno selhání z důvodu odlomení hlavy šroubu. Při použití šroubů z nerez oceli se dá počítat ještě s podstatně lepším chováním. |
Příklady použití hmoždinek |
| Následující příklady by Vám měly pomoci najít vhodný typ hmoždinek pro Vaši potřebu. | ||
 |
Ventilace a větrací klapky | FNA II natloukací kotva FZEA zarážecí kotva Zykon FAZ II svorníková kotva EA zarážecí kotva FBS šroub do betonu FHY kotva pro Spirol FDN stropní hřeb |
 |
Lehké závěsné stropy a srovnatelné systémy v mezistropním prostoru | FZEA zarážecí kotva Zykon EA zarážecí kotva FNA II natloukací kotva FHY kotva pro Spirol FDN stropní hřeb FBS šroub do betonu |
 |
Fasádní prvky s velkým zatížením | FZA kotva Zykon FAZ II svorníková kotva FZEA zarážecí kotva Zykon FH kotva pro velká zatížení FHY kotva pro Spirol EA zarážecí kotva EXA expresní kotva |
 |
Fasádní roštové konstrukce ze dřeva, popř. kovu | FUR universální fasádní rámová hmoždinka SXS speciální rám. hmoždinka S-R rámová hmoždinka S-H-R rámová hmoždinka |
 |
Těžké potrubí a kabelové vedení | FAZ II svorníková kotva FH kotva pro velká zatížení FZEA zarážecí kotva Zykon FHB II kotva pro vysoká zatížení FZA kotva Zykon FIS injektážní systém EXA expresní kotva |
 |
Nosné ocelové sloupy | FAZ II svorníková kotva FBN svorníková kotva FH kotva pro velká zatížení FHB II kotva pro vysoká zatížení FZA kotva Zykon FIS injektážní systém EXA expresní kotva |
 |
Upevňování ve zdivu porotherm | FIS injektážní systém |
Přehled certifikovaných hmoždinek a kotev |
Požární zkouška dle DIN 4102 |
| Označení | Typ hmoždinky | Materiál | Povolená zátěž v případě požáru[kN] | zpráva iBMB Tech. university Braunschweigu popř.číslo atestu | Certifikát | Použití | ||||||
| poz. | A4 | C (1.4529) |
F 30 | F 60 | F 90 | F 120 | VDS | FM | ||||
FHB II kotva pro vysoká zatížení  |
FHB II 10x60 FHB II 12x80 FHB II 12x100 FHB II 16x125 FHB II 20x170 FHB II 24x220 |
X X X X X X |
X X X X X X |
5,0 7,0 7,0 15,0 20,0 25,0 |
1,5 4,0 4,0 7,0 9,5 12,0 |
- 2,5 2,5 5,0 7,0 9,5 |
- - - 4,0 5,0 7,5 |
3038/8141-1 (02.05.2001) |
tažený a tlačený beton |
|||
FZA kotva Zykon |
FZA M6 FZA M8 FZA M10 FZA M12 FZA M16 FZA M6 A4/C FZA M8 A4/C FZA M10 A4/C FZA M12 A4/C FZA M16 A4/C |
X X X X X |
X X X X X |
X X X X X |
1,0 1,5 4,5 8,5 13,5 2,1 10,0 18,0 22,0 24,0 |
0,5 0,8 2,2 3,5 6,5 1,2 4,0 7,0 9,0 12,0 |
0,35 0,5 1,3 2,0 4,0 0,85 1,8 3,5 5,0 7,5 |
0,25 0,4 0,9 1,5 3,0 0,7 1,0 2,0 3,5 6,0 |
3277/0531-1 (23.11.2001) |
X X X X X X X X |
X X X X X X |
tažený a tlačený beton |
FZA-D kotva Zykon |
FZA M8 D FZA M10 D FZA M12 D FZA M16 D FZA M8 D A4/C FZA M10 D A4/C FZA M12 D A4/C FZA M16 D A4/C |
X X X X |
X X X X |
X X X X |
1,5 4,5 8,5 13,5 10,0 18,0 22,0 24,0 |
0,8 2,2 3,5 6,5 4,0 7,0 9,0 12,0 |
0,5 1,3 2,0 4,0 1,8 3,5 5,0 7,5 |
0,4 0,9 1,5 3,0 1,0 2,0 3,5 6,0 |
3277/0531-1 (23.11.2001) |
X X X X X X X X |
X X X X X X |
tažený a tlačený beton |
FBN svorníková kotva |
FBN 8 FBN 10 FBN 12 FBN 16 FBN 20 |
X X X X X |
0,5 1,3 1,8 4,0 7,0 |
0,5 1,3 1,8 4,0 7,0 |
0,5 1,3 1,8 4,0 7,0 |
- - - - - |
3355/0530-4 (23.06.2000) |
tlačený beton |
||||
EXA expresní kotva |
EXA M8 EXA M10 EXA M12 |
X X X |
0,8 0,8 0,8 |
0,8 0,8 0,8 |
0,7 0,8 0,8 |
0,5 0,8 0,8 |
3268/1095-3 (21.02.1996) |
X X X |
tlačený beton |
|||
FIS injektážní systém  |
FIS G M8 FIS G M10 FIS G M12 FIS G M16 FIS G M20 FIS G M24 FIS G M30 FIS G M8 A4/C FIS G M10 A4/C FIS G M12 A4/C FIS G M16 A4/C FIS G M20 A4/C FIS G M24 A4/C FIS G M30 A4/C |
X X X X X X X |
X X X X X X X |
X X X X X X X |
1,9 4,5 8,5 13,5 21,0 30,0 45,0 4,3 7,5 11,0 25,0 32,0 45,0 70,0 |
0,8 2,1 3,6 6,4 10,0 14,0 22,0 0,8 2,1 5,7 10,0 15,0 22,0 35,0 |
0,3 1,0 2,1 4,0 6,0 9,0 14,0 0,3 1,0 3,9 5,8 9,0 13,0 20,0 |
0,15 0,6 1,5 3,0 4,5 6,5 10,0 0,15 0,6 3,0 4,0 6,0 9,0 14,0 |
3038/8141-3 (10.01.2002) |
tlačený beton |
||
| FUR univerzální fasádní rámová hmoždinka  |
FUR 10 * FUR 10 ** FUR 10 *** |
X X X |
X X X |
1,6 1,6 1,6 |
- - - |
0,8 1,4 1,6 |
- 0,8 0,8 |
3705/4711 (13.11.2001) |
tlačený beton |
|||
FBS šroub do betonu |
FBS 5 FBS 6 FBS 8 |
X X X |
- - - |
- - - |
0,2 0,5 0,8 |
0,2 0,3 0,8 |
902 070 000 (25.06.2002) |
podhledy | ||||
FDN stropní hřebík |
FDN 6/35 FDN 6/65 |
X X |
- - |
0,4 0,4 |
0,25 0,25 |
Z-21.1-1731 (05.07.2002) |
podhledy | |||||
FNA II natloukací kotva |
FNA 6x30 FNA 6x30 M6 FNA 6x30 M8 FNA 6x40 M6 FNA 6x40 M8 |
X X X X X |
X X X X X |
X X X X X |
- - - - |
- 0,35 0,35 0,5 0,5 |
0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 |
0,25 - - - - |
Z-21.1-606 (03.04.2002) |
podhledy | ||
EA zarážecí kotva |
EA M6 * EA M8x40 EA M10 EA M12 |
X X X |
X |
- - - - |
- - - - |
- 0,8 0,8 0,8 |
0,1 0,7 0,8 0,8 |
Z-21.1-1619 (01.01.1998) |
X X X |
X X |
podhledy a tlačený beton |
|
FIS V chemická malta |
FIS V M8 FIS V M10 FIS V M12 |
X X X |
X X X |
1,9 * 4,0 * 5,0 * |
0,8 * 1,8 * 2,7 * |
0,5 * 1,0 * 1,5 * |
0,4 * 0,7 * 1,0 * |
3355/0530-5 (21.05.2001) |
zdivo | |||
| FUR univerzální fasádní rámová hmoždinka  |
FUR 8 FUR 10 |
X X |
X X |
- - |
- - |
0,8 0,8 |
- - |
Z21.2-1204 (10.04.2000) |
fasáda | |||
| SXS speciální rámová hmoždinka  |
SXS 10 | X | X | - | - | 0,8 | - | Z-21.2-1695 (23.03.2001) |
fasáda | |||
S-R rámová hmoždinka |
S 8 R S 10 R S 12 R S 14 R |
X X X X |
X X X X |
- - - - |
- - - - |
0,5 * 0,8 * 1,0 * 1,2 * |
- - - - |
Z-21.2-1695 (23.03.2001) |
fasáda | |||
S-H-R rámová hmoždinka |
S 10 H-R S 14 H-R |
X X |
X X |
- - |
- - |
0,4** 0,6** |
- - |
Z-21.2-9 (02.08.2000) |
fasáda | |||
| * pod úhlem zatížení 10° ** pod úhlem zatížení 70° *** pod úhlem zatížení 90° |
||||||||||||
| Označení | Typ hmoždinky | Materiál | Povolená zátěž v případě požáru[kN] | Číslo atestu | Certifikát | Použití | ||||||||||||||||||
| poz. | A4 | C (1.4529) |
F 30 | F 60 | F 90 | F 120 | VDS | FM | ||||||||||||||||
| tah | střih | tah | střih | tah | střih | tah | střih | |||||||||||||||||
FZA-I kotva Zykon |
FZA M6 I FZA M8 I FZA M10 I FZA M12 I FZA M6 I A4/C FZA M8 I A4/C FZA M10 I A4/C FZA M12 I A4/C |
X X X X |
X X X X |
X X X X |
1,0 1,5 4,5 8,5 2,1 10,0 18,0 22,0 |
- - - - - - - - |
0,5 0,8 2,2 3,5 1,2 4,0 7,0 9,0 |
- - - - - - - - |
0,35 0,5 1,3 2,0 0,85 1,8 3,5 5,0 |
- - - - - - - - |
0,25 0,4 0,9 1,5 0,7 1,0 2,0 3,5 |
- - - - - - - - |
3277/0531-1 (23.11.2001) |
X X X X X X |
X X X X |
tažený a tlačený beton |
||||||||
| FZEA zarážecí kotva Zykon  |
FZEA 10x40 M8 FZEA 10x40 M10 FZEA 10x40 M12 |
X X X |
X X X |
- - - |
- - - |
0,7 1,0 1,5 |
- - - |
- - - |
23 0663 6 95-1 z 11.11.1996 a 14.09.1999 |
X X |
X X |
tažený a tlačený beton |
||||||||||||
| FAZ II svorníková kotva  |
FAZ 8 II FAZ 10 II FAZ 12 II FAZ 16 II FAZ 8 A4/C FAZ 10 A4/C FAZ 12 A4/C FAZ16 A4/C |
X X X X |
X X X X |
X X X X |
1,25 2,25 4,0 9,4 1,7 2,5 4,5 8,0 |
1,8 3,6 6,3 11,7 - - - - |
1,2 2,25 4,0 7,7 1,7 2,5 4,5 8,0 |
1,6 2,9 4,9 9,1 - - - - |
0,9 1,9 3,2 6,0 1,7 2,5 4,5 8,0 |
1,3 2,2 3,5 6,6 - - - - |
0,8 1,6 2,8 5,2 1,7 2,5 4,5 8,0 |
1,2 1,9 2,8 5,3 - - - - |
|
|||||||||||
| FH kotva pro velká zatížení  |
FH 10 B/S/H FH 12 B/S/H/SK FH 15 B/S/H/SK FH 18 B/S/H FH 24 B/S/H |
X X X X X |
0,4 0,6 1,5 2,0 4,5 |
- - - - - |
0,4 0,6 1,5 2,0 4,5 |
- - - - - |
0,4 0,6 1,5 2,0 4,5 |
- - - - - |
- - - - - |
3355/0530-2 (25.05.2000) |
X X X X |
X X X X |
tažený a tlačený beton |
|||||||||||
FBS šroub do betonu |
FBS 8 FBS 10 FBS 10 A4/C |
X X |
X |
X |
- - - |
- - - |
0,8 1,0 1,5 |
- - - |
0,8 1,0 1,5 |
- - - |
902 070 000 (25.06.2002) |
tažený a tlačený beton |
||||||||||||
FHY kotva pro Spirol |
FHY M6 FHY M8 FHY M10 |
X X X |
1,0 1,6 2,5 |
- - - |
0,45 1,0 1,65 |
- - - |
0,28 0,75 1,3 |
- - - |
0,2 0,6 1,1 |
- - - |
3566/3321 (21.06.2002) |
X X |
pouze pro stropní panely Spirol |
|||||||||||
Požární zkouška dle ZTV - tunel |
| Označení | Typ hmoždinky | Materiál | Povolená zátěž v případě požáru |
číslo atestu | Použití | ||
| poz. | A4 | C (1.4529) |
[kN] | ||||
| kotva pro vysoká zatížení FHB C |
FHB 12x100 C FHB 16x125 C |
X X |
2,0 5,0 |
3038/8141-2 (12.10.2001) |
tažený a tlačený beton |
||
| svorníková kotva FAZ II |
FAZ 8C FAZ 10C FAZ 12C FAZ 16C |
X X X X |
1,2 2,3 3,2 6,2 |
PB III/B-04-289 (04.08.2003) |
tažený a tlačený beton |
||
hřebíková kotva FNA II |
FNA II 6x30 A4 | X | 0,25 | 3439/5843 (04.08.2003) |
podhledy | ||
3. Koroze |
Vznik koroze |
| Koroze je chemická reakce, při které dochází k narušování kovu. Čím méně ušlechtilý kov je, tím intenzivnější je poškození materiálu. Během tohoto procesu se buď změní na šupiny rzi, nebo se místy rozpadne. Mezi najčastější typy koroze u hmoždinek a kotev patří: Povrchová koroze: v tomto případě kov koroduje poměrně stejnoměrně po celém povrchu nebo na jeho části. Příkladem je neviditelné rezavění vlivem kondenzace u šroubu v místě přechodu z kotevního podkladu do díry. Výsledek: spojení, které se zvenčí jeví jako naprosto neporušené neočekávaně selže. Kontaktní koroze: jestliže jsou různě ušlechtilé kovy spolu v kontaktu ve vodivém prostředí, ten méně ušlechtilý kov vždy koroduje (anoda). Proto nerezavějící ocel obvykle není ohrožena. Rozhodující je poměr ploch obou typů kovu: čím větší je plocha povrchu ušlechtilejšího kovu ve srovnání s tím méně ušlechtilým, tím větší je koroze. Například jsou-li velké plechy z nerez oceli přišroubovány galvanicky pokovenými šrouby, šrouby budou velice brzy značně napadeny. A naopak, použití nerezových šroubů do galvanicky pokovených plechů není kritické. Koroze napětím: dojde-li k vnitřnímu nebo vnějšímu namáhání tahem, může dojít k rozpínání a korozi kovu. Během procesu se vytvoří trhliny v důsledku mechanického namáhání, které se při zvyšujícím namáhání rozšiřují a tak umožní postup korozi. Stává se to například u oceli A4 v prostředí obsahujícím chlór. |
 V roce 1985 povolil zavěšený betonový strop kryté plovárny v Usteru, ve Švýcarsku. Stropní spojovací prvky z nerezavějící oceli nevykazovaly žádné vnější známky poškození, ale uvnitř byly v některých případech zcela zničené v důsledku popraskání způsobeného korozí napětím.  Příklad trhliny způsobené transkrystalickou korozí napětím v plechu 1.4401, který byl vystaven značně velkým účinkům chlóru. |
Ochrana proti korozi |
|
Existují různé metody ochrany upevnění proti korozi. Mezi nejvýznamnější patří: Galvanické pokovení pozinkováním je nejčastěji používanou metodou ochrany proti korozi pro kovové upevňovací prvky vyrobené z oceli s malým obsahem zinku. Jde o kovový povlak zinku s tloušťkou vrstvy mezi 5 µm a 10 µm. Galvanizace se provádí buď modrou pasivací, která kotvě poskytuje stříbrný vzhled, nebo žlutým chromátováním. Protože galvanizace se časem opotřebovává, nabízí dostatečnou ochranu proti korozi pouze v suchých interiérech. Upevňovací prvky z nerez oceli A4 (materiál č. 1.4401 nebo 1.4571) jsou vhodné pro upevňování na vlhkých místech, pod širým nebem, v průmyslové atmosféře nebo v blízkosti moře (ale ne přímo v mořské vodě). Tyto oceli jsou slitiny s alespoň 12 % obsahem chromu, který tvoří na povrchu oceli pasivní vrstvu chránící proti korozi. Upevňovací prvky ze speciálních ocelí (např. ocel, materiál č. 1.4529) se používají ve zvláště agresivním prostředí jako je prostředí obsahující chlór, v silničních tunelech nebo v přímém kontaktu s mořskou vodou. V tomto případě obsah chromu běžných nerezových ocelí klesá pod 12%. Ochranná pasivní vrstva mizí a kotva se stává náchylnou ke korozi. Na druhé straně speciální slitiny jsou značně odolné proti korozi v těchto velmi agresivních prostředích díky svému realtivně vysokému obsahu molybdenu. S 50% obsahem slitiny zcela jasně převyšují obvyklé neslitinové, nízko slitinové a vysoce slitinové oceli s maximálním obsahem slitiny 30%. To znamená, že ocel 1.4529 slévaná s chromem, molybdenem a niklem má obsah slitiny 58%. Zbytek představuje železo a uhlík. Díky tomuto vysokému obsahu nákladných slitinových příměsí je výroba těchto typů oceli odpovídajícím způsobem drahá. |
4. Dynamika |
|
Evropské technické schválení (ETA) je zpravidla určeno výhradně pro kotvení převážně statických zátěží. Nicméně v kontrastu s těmito současnými schváleními v praxi působí řada dynamických vlivů, např. zvyšující se a měnící se namáhání u výkyvných jeřábů, jeřábových kolejnic, vodících kolejnic v konstrukci výtahů, strojů, průmyslových robotů a výtlačných ventilátorů v tunelových konstrukcích. Patří sem také kotvení pro komponenty náchylné k vibracím jako jsou antény a stožáry. |
 |
|  |
|
Obecně platí, že ukotvení komponentů s více než 10 000 zátěžovými cykly musí být
provedeno takovými upevňovacími prvky, které jsou k tomuto účelu určené a schválené.
Běžné dodatečné ukotvení těchto dynamicky namáhaných montovaných prvků způsobovalo
ještě donedávna projektantům velké starosti. Certifikace pro upevňovací prvky platí zpravidla
pouze pro ukotvení převážně statického zatížení. Cesta lemovaná expertízami a „schváleními
pro jednotlivé případy” byla obtížná a zdlouhavá. Kromě toho byly často vydány náklady vyšší
než nutné vzhledem k obecné nejistotě při plánování, protože kotvy byly často předimenzovány.
Nyní je to snazší.
Chemické kotvy jako je vysokozátěžová kotva FHB dyn a UMV multicone dyn jsou certifikovány pro dynamická zatížení. Certifikát platí pro ukotvení dynamických zatížení s neomezeným počtem zátěžových cyklů, pro tahové a střihové zatížení. Kromě toho je FHB dyn vyráběna ve velikosti M16 z vysoce korozivzdorné oceli, mateiál č. 1.4529. Zkouška prokázala, že tento materiál je na rozdíl od obvyklých typů nerez oceli v odvětví upevňování (materiály č. 1.4401 a 1.4571) vhodný pro použití nejen ve vlhkých interiérech, ale také pro dynamické zátěže. Rázové zatížení je speciálním případem dynamického zatížení. Hmoždinky s certifikací pro rázové zatížení jsou speciálně označeny. |
5. Certifikace |
ETA - Evropské technické schválení (European Technical Approval) |
| Modrá značka se zlatými hvězdami Evropského společenství na výrobcích znamená, že kotvy
schválené dle ETA se bez problémů montují ve všech zemích Evropy! Pro konstruktéra, investora, stavební dozor, montážní firmu a uživatele to znamená záruku bezpečnosti výrobku. Evropská legislativa představuje pro používanou kotevní techniku na stavbách přísné metody zkoušek, které hodnotí bezpečnost užívaného výrobku. Vzhledem k tomu, že nesprávná kotevní technika při svém použití může ohrozit život a zdraví lidí, každá země ve svých stavebních předpisech na tuto skutečnost pamatuje svými zákonnými předpisy. V České republice platí zákon č. 22/1997 Sb., NV č. 163/2002 Sb., NV č. 190/2002 Sb. a NV č. 312/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tyto předpisy ukládají povinnost prokazovat shodu všech výrobků zabudovaných do stavby. Naše státní zkušebnictví a státní dozor postupně přebírá evropskou metodiku a legislativu. Proto je v zájmu technické veřejnosti znát úroveň bezpečnosti při daném použití výrobku na stavbě. Pro použití kotevní techniky je dána následující tabulka. Při dodržení deklarovaných způsobů zatížení se plně prokáže bezpečnost výrobků firmy. |
| volba | beton s trhlinkami |
beton bez trhlinek |
pouze beton C20/25 |
beton od C20/25 do C50/60 |
F rk zatížení: jeden směr |
F rk zatížení: více směrů |
C ck vzdálenost okrajová |
S ck vzdálenost osová |
C min minimální okrajová vzdálenost |
C mm minimální osová vzdálenost |
výpočtová metoda |
| 1 | o | o | o | o | o | o | o | A | |||
| 2 | o | o | o | o | o | o | o | A | |||
| 3 | o | o | o | o | o | o | o | B | |||
| 4 | o | o | o | o | o | o | o | B | |||
| 5 | o | o | o | o | o | C | |||||
| 6 | o | o | o | o | o | C | |||||
| 7 | o | o | o | o | o | o | o | A | |||
| 8 | o | o | o | o | o | o | o | A | |||
| 9 | o | o | o | o | o | o | o | B | |||
| 10 | o | o | o | o | o | o | o | B | |||
| 11 | o | o | o | o | o | C | |||||
| 12 | o | o | o | o | o | C |
|
Při bližším seznámení s touto tabulkou a shora uvedenou značkou, máme jednoduchou
orientaci. Číslice ve značce ETA znamená zatřídění dle možného použití výrobku (1 až 12). Volby 1 až 6 jsou kotvy do betonů s trhlinami kvality C20/25 až C50/60 (ČSN EN 206-1) doporučovaná pro těžká kotvení. Volba 1 a 2 jsou kotvy pro dynamická rázová namáhání v prasklinách, volba 3 až 6 jsou kotvy pro statické zátěžové síly. Kotvy řazené do volby 7 až 12 se nedoporučují do stropů, tažných zón a pro kotvení tam, kde by mohlo dojít k přímému ohrožení lidí (např. zábradlí, konstrukce fasád, výtahy, jeřáby, železnice, metro, závěsy nad hlavou atd.). |
Certifikace a jejich význam |
 |
Evropské technické schválení vydává evropský schvalovací úřad (např. DIBt) na základě řídících pokynů pro Evropská technická schválení (ETAG). Evropské technické schválení opravňuje k používání značky shody CE. Výrobky se značkou CE mohou být volně obchodovány v EU. |
 |
Značka shody výrobku platná v České republice. |
 |
Certifikát VdS Uznaný pro skrápěcí hasicí systémy (dříve: Svaz pojistitelů majetku, dnes: Prevence škod VdS) |
 |
Obecný certifikát stavebního úřadu platná na území Německa, který vydává DIBt Berlín. Důkaz shody stavebního výrobku s obecným certifikátem stavebního úřadu, potvrzený materiálovou zkušebnou. |
 |
Certifikát FM Uznaný pro skrápěcí hasicí systémy (Factory Mutual Research Corporation for Property Conservation, Americká pojišťovna) |
 |
Rázová zkouška/rázové certifikace platná na území Německa. Pro rázuvzdorná upevnění pro potřeby civilní obrany (Federální ministerstvo civilní obrany, Bonn, Německo) |
 |
Rázová zkouška/certifikace BZS Pro rázuvzdorná upevnění pro potřeby civilní obrany (Federální úřad pro civilní obranu, Švýcarsko) |
 |
Požárně testovaná kotva s třídou F Kotva byla podrobena požárnímu testu. K dispozici je “Kontrolní zpráva týkající se požáru |
 |
Kotvy vhodné pro tažený beton Kotva je vhodná a certifikovaná pro kotvení do taženého betonu s trhlinkami a tlačeného betonu bez trhlinek. |
 |
Odkaz na dimenzování kotvy Kotvu lze dimenzovat pomocí výpočtového softwaru Compufix na základě metody CC |
 |
Kotva, kterou lze dynamicky namáhat Kotva je vhodná a certifikovaná pro kotvení dynamického zatížení. |
 |
Výrobek je k dispozici ve verzi nerez ocel, materiál č. 1.4529 |
 |
Obecná certifikace stavebního úřadu platná na území Německa, které vydává DIBt Berlín pro kotvy do betonu, které mají být dimenzované podle metody A (metoda CC). Důkaz shody stavebního výrobku s obecným certifikátem stavebního úřadu, potvrzený materiálovou zkušebnou. |
 |
Kotva vysoké kvality, nylon (polyamid) odolný proti stárnutí |
 |
Obecná certifikace stavebního úřadu platná na území Německa, které vydává DIBt Berlín. Důkaz shody stavebního výrobku s obecnou certifikací stavebního úřadu, potvrzený materiálovou zkušebnou |
 |
Materiál kotvy neobsahuje halogenové prvky |
 |
Obecný certifikát stavebního úřadu |  |
Zkoušeno na ohnivzdornost podle VDE |